Tento web je především pocta kráse Krušných hor. Zrodil se z rychle hromadících fotografií z okolí Černého potoka které by jinak leželi neužitečně v nějakém online úložišti.
Součástí krušnohorské subprovincie jako takové je i Podkrušnohorská oblast a Karlovarská vrchovina. Což znamená že do této geomorfologické jednotky patří nejen všechny podhorské pánve ale i České středohoří, zbytek stratovulkánu Doupovské hory, Tepelská vrchovina a Slavkovský les.
Díky krušné historii Krušných hor byla jejich popularita a historie neprávem téměř zapomenuta. Ať již díky vysídlení majoritního původního německého obyvatelstva po druhé světové válce nebo kvůli nemilosrdné devastaci krajiny povrchovou těžbou uhlí v podhůří či z důvodu plošného vymírání lesů v sedmdesátých letech minulého století způsobeného tepelnými elektrárnami taktéž v podhůří. Žádná lidmi způsobená katastrofa, křivda či změna názvu však nedokázala horám vzít jejich jedinečné kouzlo.
Jak lze vyčíst z různých zdrojů, nejprve se horám říkalo Hircanus Saltus nebo Fergunna. Později se používal název Miriquidi. Dle severské mytologie jde o les oddělující říši Hunů a Ostrogótů. Mimochodem skandinávská forma výrazu Myrkviðr inspirovala J.R.Tolkiena k lesu Mirkwood česky Temný hvozd ve Středozemi. Další název v pořadí ve dvanáctém století je Český les. Jméno Rudohoří, Krušné hory či Erzgebirge se objevuje až v století šestnáctém. I dnes se objevují "nové názvy". Vyhledáte-li si např. německý výraz weihnachtsland (vánoční země) zjistíte, že se jedná o další milé pojmenování Krušných hor.
Hory jsou odedávna pevně spjaty s těžbou a dolováním. Cín se rýžoval v oblasti pod Cínovcem již v době laténské. Stříbro bylo objeveno ve dvanáctém stolení u Freibergu, v 16tém století celková produkce stříbra v Jáchymově úmožná přesáhla i 470 tun. Dále se v horách těžila měď (Měděnec), olovo (Oloví), železo (Železárna Erlahammer) a později ještě kobalt, nikl a wolfram (Horní Slavkov, Cínovec). A v neposlední řadě uran. Na konci 19. století objevila Marie Curie-Skłodowská v jáchymovské uranové rudě prvek radium, za což později získala Nobelovu cenu.
V Podkrušnohoří je řada světoznámých lázní ať již Karlovy Vary, Teplice či Bílina nebo unikátní lázně v Jáchymově kde se pohybový aparát léčí radonovou vodou a přímým ozařováním.
Vzhledem k bohatství hor a jejich značné nepřístupnosti se na jejich svazích nachází také řada hradů a romantických zřícenin které původně sloužily k obraně nemnohých cest po kterých se dopravovalo vytěžené bohatsví do nížin. Namátkou Hasištejn nebo třeba Horní hrad
Nyní jak se zdá že pro Krušné hory nastalo období klidu. Vztahy mezi Němci a Čechy jsou klidné, staré křivdy se snad zahojily. Díky nasazení odsiřovacích zařízení v podhůří a usilovné práci lesníků dorůstají zničené lesy. Pomalu se obnovuje předválečný turistický ruch. Velké množství lidí si začíná uvědomovat jedinečnost Krušných hor, jejich hornických památek, přírodních památek a dokonce i rašelinišť. Od roku 2006 mají Krušnohorská rašeliniště tu čest být pod ochranou Ramsarské úmluvy a staly se po mokřadech dolního Podyjí druhou největší takto chráněnou plochou v ČR. V horských střediscích jako Boží Dar, Klínovec, Klíny atd. vzniká potřebná infrastruktura pro zimní i letní turistiku a sporty. Ve Skiareálu Klínovec probíhá intenzivní výstavba a již nyní je to jeden z největších areálů u nás.
Krušné hory jsou rozmanité a rozlehlé. Nelze je prozkoumat za den, za týden ani za měsíc. Díky snadné dostupnosti z velkých aglomerací a doposud nízkým cenám nemovitostí se stávají i výhodným cílem chalupářů jak z Čech tak z Německa. Snad budou tito chalupáři a chataři pro hory přínosem a poprvé v jejich historii se bohatsví nebude pouze odvážet z hor do nížin ale také z nížin do hor.
Účelem tohoto webu je popularizace pohoří Krušných hor. Web rozhodně neslouží jako informační zdroj pro různá "zlatokopecká" drancování. V případě návštěvy hor se k nim chovejte s patřičnou úctou a ony se vám patřičně odmění a možná potkáte i nějakou ze skutečných či bájných bytostí hor jako pytlák Stülpner, Rudovřes nebo Marzebilla.
Kdo v dobrém přichází a potřebuje pomoci, tomu pomohu, však kdo se zlými úmysly do hor vstoupí, se zlou se potáže a takovému kruté trápení umím připravit.
Marzebilla též zvaná Marcebyla, Maribyla, Mařebyla, Mařibyla nebo Máříbílá.